Téma představuje spojení mezi tradičním obsahem Skládkových workshopů a definováním nových požadavků, vyplývající z uvažování, které překračuje hranice jednotlivých zemí v rámci EU. Z hlavních evropských směrnic (Směrnice 1999/31/ES ze dne 26. dubna 1999 o skládkách odpadů; Směrnice 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech) se pozornost zaměří na dva hlavní cíle: 

• Problém radikálního snížení (nebo dokonce úplného zamezení) skládkování odpadů do roku 2050.
• Vývoj procesu zhodnocování odpadů ve všeobecně běžný, normální technický a ekonomický proces (oběhové hospodářství).

Budeme-li o těchto těžištích uvažovat, pak dojdeme k níže uvedeným klíčovým slovům, která na první pohled neukazují vždy na „skládky“. Skládkový workshop hledá především tuto rozmanitost a chce znát pohled přednášejících i účastníků. Cílem je interdisciplinární a interkulturní vývoj metod, postupů a strategií pro řešení problémů, spojených se skládkami, odpadovým hospodářstvím, využitím surovin a ploch a udržitelností.

Skládky odpadů:

• Potřeba a nutnost vytváření nového prostoru pro skládkování v jednotlivých zemích s ohledem na cíle EU (především skládky tříd DK 0, DK 1, rozšiřování objemu skládek třídy DK 3).
• Výstavba nových, bezpečných skládek různých kategorií.
• Zajištění skládek během aktivní fáze ukládání odpadů, při ukončení provozu a během následné péče.
• Ukládání důlních a podobných odpadů.

Plochy skládek a reliktních zátěží jako zdroje plochy:

• Přístup k plochám skládek a reliktních zátěží.
• Zkušenosti a potenciály v oblasti následného využití ploch skládek a reliktních zátěží.
• Podmínky a technologie pro odtěžování skládek (Landfillmining).
• Vhodnost lokalit po bývalé nebo současné těžbě surovin pro zřizování skládek.
• Struktura „skládka na skládce“ jako možnost pro úsporu ploch.

Recyklace odpadních produktů jako zdroj surovin:

• Znovuvyužití odpadních produktů (látky, které mají potenciální charakter odpadu).
• Recyklační a úpravnické technologie.
• Limity škodlivin pro znovuvyužití (skládka jako místo snižování obsahu škodlivin v materiálu, který je určen ke znovuvyužití nebo jako místo vědomého ukládání škodlivin). 

Vytěžená zemina jako materiál:

• Kritické (obtížně zastavitelné) půdy jako stavební podloží.
• Znovuvyužití a použití vytěžených kritických půd.

Půdy (pedologie) - zemina jako materiál pro další využití: 

• Klasifikace a funkčnost devastovaných, technogenních a urbánních půd.
• Využití půd pro rekultivační a hydrologickou vrstvu při zakrývání skládek nebo reliktních zátěží.