Vážené dámy a vážení pánové,

Tématem Workshopu o skládkování jsou samozřejmě i nadále otázky z oblasti techniky skládkování a výstavby skládek. Z tohoto důvodu tato témata i upřednostňujeme. Nicméně se v poslední době objevují některé naléhavé otázky v oblasti odpadového hospodářství, které před lety ještě nebyly aktuální. Souvisejí s tématem výstavby skládek nebo ovlivňují ukládání materiálu: jedná se o požadavky Směrnice EU, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky, překvalifikování nebezpečnosti látek, železné kaly v důsledku využití krajiny po ukončení důlní činnosti.

1. Výstavba skládek a technika skládkování

Poslední akce ukázaly, že i přes společně platné Směrnice EU jsou požadavky na výstavbu, provoz, uzavírání a následnou péči o skládky v Česku a Německu rozdílné.

  • Lze nějakým způsobem přispět k těmto zásadním otázkám?
  • Existuje tendence směrem ke sjednocení?
  • Co je obsahem plánovací dokumentace v Česku a Německu?

Výběr dalších bodů z oblasti techniky skládkování:

  • Možnosti využití a průkazy vhodnosti přirozených půd a sekundárních stavebních hmot na skládkách. Příklady použití těchto materiálů místo technických stavebních prvků.
  • Zkušenosti z oblasti techniky, nákladů a nároků na péči a údržbu skládek během fáze následné péče. Příklady a zkušenosti s lesním porostem nebo s technickými zařízeními / technickými funkčními vrstvami na povrchu skládky,
  • Řada skládek se již mnoho let nachází ve fázi následné péče. Jaké jsou zkušenosti s podmínkami orgánů veřejné správy a jaký je jejich účinek? Byla již fáze následné péče na některé ze skládek ukončena nebo k tomu výhledově dojde?

2. Směrnice EU, kterou se stanoví rámec pro činnosti Společenství v oblasti vodní politiky

Pokračování plánů povodí v souladu se Směrnicí EU, kterou se stanoví rámec pro činnosti Společenství v oblasti vodní politiky, vede i k otázce vyhodnocování vlivů skládek a reliktních zátěží na vodní útvary podle současného stavu a v závislosti na úspěchu zajištění skládek do konce roku 2019 Tento pohled se tak z hlediska vod (povrchové vody, podzemní vody) zdá být jakousi kontrolou úspěšnosti dosavadních technických opatření. Normy (kritéria) pro kvalitu životního prostředí oborů voda, půdy a odpady, které se stýkají na objektu "skládka", nejsou vždy shodné. K zavedení Rámcového nařízení stanovujícího požadavky na odvádění látek do podzemní vody, používání sekundárních stavebních hmot a na zhodnocování půd a podobného materiálu Mantelverordnung) dosud nedošlo, i když by zde mohlo pomoci.

I zde se jedná o vodu: v řadě rovněž bývalých oblastí důlní činnosti se do popředí pozornosti dostává umístění kalů či vod, obsahujících hydroxidy železa. Vylučování z vod již v centru pozornosti je. Novým problémem se ukazuje být jejich umístění. Za jakých podmínek platí v Německu horní právo, vodní právo a odpadové právo? Orgány veřejné správy se při přezkoumávání záměrů, souvisejících s těžbou hnědého uhlí, případně sanací oblastí, ovlivněných důlní činností, s tímto tématem setkávají stále více. Zajímavá je diskuse k:

  • informacím o aktuálním stavu výzkumu v oblasti zhodnocení a úpravy,
  • úpravám a ukládání kovů s obsahem železa z čištění vod,
  • přístupům v různých revírech v Česku a v Německu,
  • smysluplnosti technické náročnosti a nákladů.

Mezi jednotlivými spolkovými zeměmi existují v současné době odlišné odůvodnitelné názory k tomu, zda jsou elektrárenské popílky odpadem a jak je nutno k nim přistupovat. Známá je skládka popílků na výsypce u obce Jänschwalde (Braniborsko) jako objekt skládky, ale i o něco méně přísný postup v Sasku ke srovnatelným popílkům.

  • Jak vysoký je reálný potenciál ohrožení, vycházející z elektrárenských popílků?Jaký rozsah monitoringu se používá?
  • V čem spočívají požadavky evropských a českých předpisů?

Cílem musí být zajistit požadavky Směrnice 2000/60 ohledně nutnosti zlepšení a zákazu zhoršení stavu vod podle uvedené Směrnice.

3. Látkové proudy

Další hledání, vytváření a zavádění koncepcí a technologií v oblasti odpadového hospodářství ve stavebnictví má vliv na potřebnost skládek, která však má klesat. Zde lze z důvodů nového hodnocení uvést problematiku sádrových materiálů nebo polystyrenových izolačních desek, napuštěných ochrannými látkami (HBCD) proti ohni, mající ekonomické důsledky v oblasti odpadů. Jasné je, že působení jejich rizikového potenciálu je různé.

  • Existují koncepty pro zacházení s takovýmito materiály?
  • Jak je nutno vyhodnotit relevantnost pro skládky a pro vodu?
  • Lze očekávat další látky, které více či méně náhle naruší stávající koncept odpadového hospodářství?

Odpadové hospodářství se nachází ve fázi povinné realizace předpisů EU. Skládkování celkově má být sníženo, především se na skládky nesmí dostávat žádné organické biologické součásti Třídění odpadu také postoupilo. Za příznivého počasí, především v zimě, se však v určitých oblastech ukazuje, že znečištění ovzduší v důsledku provozu topenišť v domech (včetně "individuálního" spalování plastů) a v průmyslu (rovněž spalovny) je vysoké.

  • Existuje v oblasti odpadového hospodářství příliš mnoho mezer v oblasti právní, organizační a technologické?
  • Jak lze účinně realizovat snížení podílů biologické složky při současném zajištění kvality ovzduší?

4. Odtěžování skládek a výsypek (landfill minig)

Odtěžování skládek, podobně jako výsypek, se už několik let nerozvíjí. Za podmínek tenčících se objemů skládek, tenčících se testovacích polí a záměru snižovat ohrožení to je překvapivé. Nepůsobí ani šance jako potenciálního zdroje surovin. Je tedy odtěžování vedlejší věcí nebo chybí společenská strategie?

Byly bychom rádi, kdyby Vás tyto otázky inspirovaly k Vašim příspěvkům.